DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Za námi

 

23.7.2011- Vystoupení na festivalu v Sedlnicích

Myslela jsem si, že to bude něco jako den obce, ale v autě jsem se dozvěděla že to je nějaký rockový festival. Přijeli jsme tam, a jak jsme viděli tu plochu, kde máme běhat agility, tak jsme se zhrozily. Byl to takový ten typický park u paneláku, s posezením, houpačkou a uprostřed s velkým stromem, navíc blízko cesty. Nakonec jsme řekli, že to zkusíme. Překážky jsme postavili kolem dokola, tak aby se dalo vymyslet něco úplně lehkého. První parkur jsme běželi pěkně, akorát trochu opatrně, kvůli nedostatku místa. Ten druhý už byl slabší, protože jsem moc nevěděla, kam mám jít, a Gina nebyla tak soustředěná na mě, jako na okolí. Zbalili jsme překážky a jeli. Byla to zajímavá akce, ale příště bych jela jinam :)

 

2.7.2011- Vystoupení na dni obce ve Veřovicích

Díky velkému časovému prostoru, letos KK Veřovice předvedli poslušnost, obranu, agility a paní Květa menší vsuvku s vyhledáním maličkého předmětu (prstýnek). Začali jsme s poslušností, při které jsem se šíleně nudila, a vůbec mě nebavila. Navíc byla zbytečně dlouhá. Pokračovaly obrany, při kterých jsme si nachystaly parkur na agility. Parkur byl postaven, a my si měly vymyslet dvě trasy, které poběžíme. Pro mě to byl problém, protože se mi obě nějak pomíchaly. První parkur jsme zaběhli krásně, dokonce i celkem rychle, a ten druhý jsem trošku pokotila, ale nějak jsme to zvládly. Ginuska byla šikovná a soustředěná, takže mi udělala radost :)                                                                                                     

16.4.2011- Neoficiální závody agility Hakuna Matata. Kyjov

Vyjeli jsme ráno, kolem půl šesté, vyzvedli jsme Alču, Janu a Kristu s Corčou a před šestou jsme vyjížděli z Mořkova, přes Valmez směr Kyjov. Cesta byla dlouhá, jeli jsme asi 2 hodiny, chvilku jsme bloudili ale nakonec jsme na místo dojeli :). Kolem parkuru jsme rozložili židličky a šli jsme se s Kristou zapsat. Jenže jak to přepisovali, tak na mě nějak zapomněli, a tudíž mě museli dopsat. Když jsem se šla podívat, kolikáté v pořadí běžíme, tak jsem zjistila, že mě napsali do medium místo do large. Tak jsem jim to šla říct a oni to znovu přepsali :). První běhali štěnátka, které podle mě měli težší parkur, než my začátečníci. Pak přišli na řadu začátečníci small, medium a large a nakonec pokročilí. Jumping Gina zaběhla bezchybně, akorát pomaleji, a tak to stačilo na 5. místo z 9 (kdyby byla o 0.13s rychlejší tak je 4.). Pak jsme měli asi hodinku čas, tak jsme odpočívali a dívali se na ostatní, jak krásně běží :). Při prohlídce open mi parkur nepřišel nějak težký, a taky že nebyl (teda aspoň pro nás ne). Běželi jsme opět poslední. Ještě před vstupem na parkur, jsem se Alči ptala, jestli už to někdo zaběhl bez chyby, a ona řekla, že ne. Tak jsem řekla, že boběžíme úplně pomalu a pokusíme se bez chyb. A povedlo se. Úplně pomalé to nebylo, ale mohli jsme běžet ještě trošku rychleji. Doběhla jsem se šťastným výrazem na obličeji, Ginusku jsem pochválila jak nejvíc to šlo. A z mikrofonu se ozvalo, že to byl první a taky poslední čistý běh této kategorie :). Pak bylo ještě dost času, než bylo vyhlášení, a tak jsem se seznámila se dvěma holkama :). Ještě jsme si zaběhli džungli, no spíše jsme jí prošli, protože Gině se už moc nechtělo, a šli jsme na vyhlášení. Převzala jsem si ceny(medajli, pohárek, deku, tašku, misky...) a jeli jsme domů.

Celé  závody byly super, a Gina mi udělala obrovskou radost!!!    

                                                                

3.4.2011- Agi intenzivka s Luckou Dostálovou. Čeládná

Alča se pro mně stavila kolem 8. ráno, vyzvedli jsme Kristu, zapli navigaci a jeli. Po krátkém bloudění jsme dojeli na místo, tedy na horse ranch a golf ranch Čeládná. Hned po příjezdu jsem rozestavila klec, vyvenčila Ginu (jen na vodítku, protože doháravala) a dala jí do klece. Přesunuli jsme se do haly a začli stavět parkur. První běhali small a štěňátka a my (tedy large) jen pomáhali zvedat překážky. Pak jsme běhali my. Gině se běhat celkem chtělo, občas se jen někam zakoukala, nebo zneváhala. Potom šli zase small a štěňátka. Běhali jsme druhé kolo, které bylo i se slalomem. Lucka mi řekla, že Ginu slalom nebaví, a tak jí mám dávat pamlsek ob tyčku tak, jak jsem jí to učila. A opravdu, víc jí to bavilo! Pak bylo ještě jedno kolo a pak už běhání skončilo. Lucka mi taky řekla, že mívám ruku hrozně nahoře nebo dole a navíc jí mám pokrčenou. Sklidili jsme překážky na vozík, zbali se a jeli domů. Cestou sme se stavili do Řík, kde si psi zaplavali.

                                          Intenzivka i Lucka byla super!

                                                               Už se těším na další!

 

15.1.2011- Agility intenzivka s Martinou Konečnou- Valmez

Asi v 7:30 jsme vyjeli z Mořkova. Ve Valmezu jsme jednou zahli blbě, ale vrátili jsme se a už jsme dojeli až k hale bez problémů. Po chvíli přijela Jana s Fany a Veřovice byly kompletní (Já s Ginou, Jana s Fany a Krista s Kori). Chvilku jsme čekali na nějakou paní, která měla klíčky od klubovny a haly. Když přijela, roztáhli jsme v klubovně klece, které jsme pak přenesli do haly, a sešli jsme se v hale. Postavili jsme parkur a začli běhat. Parkury byly celkem lehké. Střídali jsme se large, medium, small a štěnátka. I když jsme s Ginou zaběhli čistě, Martina si vždy něco našla. V pauzách jsme chodili psy venčit, nebo fotit (v hale to moc nešlo, bylo tam hodně prachu). Jelikož bylo hodně bláta, tak se Krista nevyhla pádu do něho,a to přímo před halou. Martina mi poradila, že když s Ginou budu běhat až k překážkám, tak se zrychlí,a je to tak. Ginu agility naštěstí celý den bavily, bála jsem se toho, že jí to po 2 hodinách přestane bavit, ale naštěstí ne. Asi opůl 4 pro nás přijeli naši, a my se vydali domů.

                                                 Celá intenzivka byla supér a doufám, že se ještě nějaké zúčastníme...

 

 

23.10.2010- Agility závody Podzimní Bláznovství

Opět jsme vyjížděli brzy ráno, a to před půl 6. Cestou jsme se stavili pro Kristu a Janu, které se jeli podívat. Cestou jsme byli unavení, z brzkého vstávání. Do Dubňan jsme přijeli asi před půl 8, kvůli objížďce jsem tedy nestihla zápis, ale cestou jsem volala Janě H. a ta řekla že to neva, že jim zavolá, protože oni přijedou taky pozdějc. A přijeli zároveň s námi, a tak jsme se k nim hned přidali. Zapsali jsme se, dostali jsme balíček různých věcí, a šli se umístit vedle Arky. Hned po úvodním představení paní skvělé rozhodčí M. Konečné a pořadatelů šli na start štěňátka-hra. Jak štěňátka skončili, přestavil se parkur a na řadu se dostali small a medium, jak začátečníci, tak pokročilí. Odběhli, parkur se znovu kvůli prošlapanému povrchu přestavil a šli jsme my, tedy large. Já jsem šla asi 24, byla jsem nervózní, ani nevím z čeho.

   Hru Gina zaběhla na první závody pěkně, byla ale nejistá.

Po hře bylo celé vyhodnocení her, my jsme skončili kvůli naši malé rychlosti asi 22 z 36. Po hře se začal stavět jumping pro začátečníky. První šli small pak medium a pak lare. Asi jedenáctá jsem šla já.

   Gina už byla víc v klidu, narozdíl ode mně. Až do třetího tunelu jsme šli krásně, čistě ale pak jsem udělala malý oblouček, ona se trošku zastavila a až pak tam vlezla, což se bralo jako chyba, ale mně to nevadilo, byla jsem ráda, že tam vůbec vlezla.

Opět následovalo vyhodnocení, tentokrát jsme se umístili asi 18 z 22? nebo tak nějak( poslední jsem nebyla, z čehoš jsem měla radost :-D ). Po vyhodnocení a přestavbě parkuru šli závodníci. Opět následovalo vyhodnocení a přestavba parkuru. Začali začátečníci Large, tedy my. Jak jsem šla na prohlídku, tak se mi zdál parkur celkem dobrý a to i byl.

   Zaběhli jsme pomalu ale čisťě, a dostali jsme pochvalu od Alči, Jany a dokonce i od paní rozhodčí.

Pak Alča přišla a řekla nám že jsme druzí nebo třetí, ale já jsem tomu nechtěla veřit, a tak jsem se šla podívat na výsledky a opravdu, byli jsme třetí. Počkali jsme než doběhnou závodníci, kterým jsme vždy u large drželi tunely a po kterých bylo vyhodnocení, kdy já jsem šla za číslo tři :-). Po vyhlašení jsme se zbalili a jeli domů, při cestě jsme se stavili k rodině do Popovic.

      Chtěla bych poděkovat Alči, za to že jsem jela, za pomoc při prohlídce parkuru, a Janě, Kristě, Janě a Alči sa psychickou podporu.

                                            Už teť se těším na další závody....

2.10.2010- závody- poslušnost- KK Veřovice

Vyjížděli jsme brzy ráno, kolem půl 6. Taťka nás vezl a rovnou tam s námi zůstal, řekl že pomůže co bude třeba. Už ráno jsem byla nervózní. Hlavně z aportu a štěkání. Na nástupu se nás sešlo kolem 24. Z toho 8 v naší kategorii, tedy poslušnost dle ZVV1 upravená. Byl tam dokonce i knírač od paní Fajkusové. A začali se losovat čísla. Modlila jsem se ať si nevytáhnu 1. Já jsem šla asi 4 nebo 5. A vylosovala jsem si 3, za co jsem byla ráda. Asi 10 minut po nástupu se začlo závodit. První šla naše kategorie. Tak a jde se na to...

  Hlášení proběhlo v pořádku, i když jsem se nervozitou trošku sekla. U přivolání Gina dokonce odběhla ale naštěstí na povel zase hned přišla. U ovladatelnosti na vodítku mi paní rozhodčí D. Fuchsíková řekla, že nechodím kolmo ale do rovnoběžek, což jsem teda moc nepochopila ale nevadí.  Sedni, lehni, vstaň Gina udělala krásně.  Odložení za pochodu nám nedělalo problém ani tentokrát, ale se štěkáním to bylo horší. Řekla jsem štěkej a ona nevnímala. Po 8.povelu paní rozhodčí řekla že to asi nemá cenu, ale já řekla ,,vždyť ona to umí, ale jen když se jí chce" . Na 10. povel tedy začla štěkat ale to už bylo k h.... . Pro aport rychlejší chůzi došla a přinesla ho.  Skok vysoký udělala ale pomalu( mě to nevadilo ale rozhodčí jo). Áčko i kladinu přešla v pohodě. Při dlouhodobém odložení jsem se trochu bála, protože pes, který zrovna cvičil neustále štěkal a to při všem ( kromě aportu) . Gina si ho ale naštěstí nevšímala. ,,Konečně to máme za sebou" , řekla jsem si, když jsem šla i s Ginou k paní rozhodčí. Něco Gině vytkla, něco jí pochválila a nakonec řekla: ,, zatím nejlepší".

  Po mně šlo ještě 5 lidí a já jsem byla šťastná, že nejsem poslední :-) . Nakonec chyběl ještě jeden pes a Rita. Zatím jsem byla 2. a Škarpa přišel že mám 3.místo jasné, že ten pes je lepší a Rita bude o kousek za mnou. Já jsem ale řekla: ,, Ale Ritě to jde někdy o dost víc než Gině" A on na to: ,,Jestli bude Rita před tebou, tak prolezu po kolenách celý cvičák i s áčkem" Rita však ,, bohužel " byla za mnou což mě vůči lezení po kolenech štvalo, ale tak co se dá dělat. Nakonec jsem byla 2. :-D , protože ten pes neudělal kladinu a skok. Pak byla poslušnost ostatních, mezitím stopa. Nakonec se udělaly obrany. Celá akce se mi mooooc líbila, počasí bylo nádherné, a už se těším na příští rok...

 

 

20.-22.8.2010- Intenzivka Agility Veřovice

Celá intenzivka začla v Pátek kolem 15 hodin. Hned ze začátku nám Erika řekla program celé intenzivky. Postavili jsme stany a začli běhat. Začli jsme vysílačkami, které Gině šli a končili jsme zónami,  které se Gině také dařily. Večer jsme opékli špekáčky a vyslechli si přednášku o metodice. Po metodice jsme si šli očistit zuby, vyvenčit psy. Před usnutím jsme si ještě povídali, hlavně o psech. Ráno byl budíek na 7, po kterém následovalo venčení psů, snídaně a ranní rozcvička. Po rozcvičce jsme šli opět běhat, tentokrát jsme trénovali otočky. Před 12 kdy se teplota doost zvýšila jsme skončili ašli si poslechnout přednášku od Alči o klikru. Mezitím už Vyskočilovi vařili výbornou polívku kterou jsme si po přednášce dali. Opůl třetí jsme znovu začli trénovat. Erika si vzala každého zvlášť a trénovala s ním to, co mu nejde. My jsme s Ginou trénovali slalom, houpačku, otočku Dí a rychlost. Jak všichni docvičili udělla se chvíli pauza, po které se trénovali rozlišovačky. Večer jsme si opět čistili zuby, venčili psy. Ve spojených stanech ¨nám Erika udělala přednášku o konejšivých signálech, po kterých jsme šli spát. Já musela zavřít siťku, protože jsem se bála že se připlazí had a třeba nás znásilní:-D.... Ráno bylo takové jako sobotní. Po 8 jsme postavili parkur na dvě sekvence a šli jsme běhat. Na psech šlo dost vidět že už nemůžou a tak jsme je pak už nechali spočnout. Na oběd byli těstoviny s omáčkou které mi celkem chutnali. Kolem 2 jsme se šli všichni fotit, včetně cvičáku a překážek. Já jsem se s Ginou vyfotila v tunelu, tak snad z toho něco bude. Po focení proběhly MINI závody složené ze dvou skoček a dvou tunelů, které Gina vůbec nedávala, protože jak viděla na konci misku hned letěla za ní. Po závodech jsem zavolala mamce, ona přijela a já už se těšila domů na postel a vanu!

 

 

17.-18.8.2010- Pobyt na cvičáku

V úterý jsme se kolem 13 hodiny sešli já, Krista, Jana, Anička, Lucka, Dominik, Renča a Petr na cvičáku. Domluvili jsme se co a jak a začli jsme cvičit. Kolem čtvrté dorazili Paní Liba, Alča a Erika, jako na normální cvičákový den. Pocvičili si, pustili jsme psy a šli jsme si sednout do chaty k rozdělanému krbu, protože venku drobet pršelo. Paní LIba s Erikou pospíchaly domů a tak jak odešly my jsme si šli zahrát různé hry se psy i bez, např: lidské agility, poslušnostve které měl psovod zavázané oči, přenášení věcí, nepříjemné odložení. Po hrách jsme šli ke krbu, opéct si špekáčky. Po večeři s námi Anička udělala zdravovědu. Dopadlo to tak že Renča by zraněnému roztáhla nohy a liskla by mu, narozdíl od kristy, ta by se s ním začla hádat. Po zdravovědě jsme šli do stanu spát. My jsme usli kolem půl 2 a ráno v 6 Jana vstala a řekla že už se jí nechce spát, já myslela že ji zabiju. V 7:30 hodin jsme hráli hru najdi si svou snídani. Dostali jsme mapu, podle které jsme měli v lese hledat snídani v podobě rohlíku másla...ale také šneků a myší. Po snídani jsme si se psy ještě pohráli a vyblbli se a kolem jedenácté jsme jeli domů.

                                            Počasí nám celkem přálo a celá akce byla super!!!

 

 

30.7.-1.8.2010- Víkendový pobyt v Horním Lidči

V pátek 30.7.2010 odpoledne jsme se vlakem s Ginou a s kamarady ze cvičáku vydali na vikendový pobyt do Horního Lidče. Na místojsme dorazili kolem půl 6, ubytovali jsme stanyi s námi a sli jsme psy vyvenčit na pole, které bylo hned vedle cvičáku. Gine se tam od začátku líbilo, až na to, že musela být stále v kotci. Dali jsme si gulášovku a šli ,,spát"...

  Ráno 31.7. jsme vstávali kolem 8 s tím, že v 10 se vychází na pulčinské skály. Je to prý tak 10 km, nám ale přišlo že aspoň 15km. Celo cestu bylo vedro, které celou procházku psům znepříjemňovalo. Když jsme došli ke skalám tak jsme se vyfotili a kolem skál jsme šli zpátky. Na cvičák jsme přišli kolem 5, Ginu jsem zavřela, ona lehla a spala. Udelala se vaječina, posedělo se a šlo se spát.

  V neděli 1.8.2010 jsme vstali a já jsem si s Ginou trošku pocvičila poslušnost, ostatní cvičli i obrany. Po obranách jsme se vydali hledat obchod, protože jsme měli šílenou chuť na nanuk. Obchod jsme našli, ale byl zavený. Načtěstí byl na proti hned druhý, který byl otevřený a ve kterém měli výborné nanuky. Po cestě na cvičák jsme nanuky slízali. Na cvičáku jsme zbalili stany a hurá domů, tedy první do vlaku a pak domů.

                   Výlet se nám moooc líbil a doufáme že se jěště něčeho takového budeme moct zúčastnit!!!

 

 

20.6.2010-Zkoušky ZZO

Konečně nás dokopali jít na zkoušky ZZO. Měli jsme je dělat už 2krát ale poprvé se zrušili pro malou účast a po druhé nám nevyhovoval termín.

 Už celý týden před zkouškami jsem čekala že Gina začne hárat a přemlouvala jí ať ještě chvíli počká. Celý týden nic až v sobotu jak jsem přijela po tréninku vidím, že Gina je zavřená v kotci. Hned mi bliklo že asi hárá,ale pořád jsem doufala že je to kvůli něčemu jinému. Šla jsem za taťkou a ten mi řekl, že hárá. No koho by to nenaštvalo že? No ale řekla jsem si že i tak na zkoušky  půjdu že dál to odkládat už nebudu.

 V Neděli ráno mi zazvonil budík a mně hned bliklo: ,,Jejda,  my máme dneska zkoušky“. V 6:30 jsme vyjeli s taťkou na cvičák do Veřovic, kde to všechno mělo být. Jeli jsme bez Giny s tím, že jak taťkovi zavolám tak jí tam přieze, a to kvůli tomu, že jsem si myslela že tam budou i nějací psi a kvůli háravce by blbli. Psi tam nebyli žádní, teda krom Dika, který zkoušky stejně nedělal, za to háravky tam byli 3. A je tu nástup a Ginus nikde. No co no, nastupovala jsem bez ní a přežilo se to. Taťka konečně přijel a dovezl mi jí. První šli na řadu stopy, které se konaly někde na začátku Veřovic, tak dva psy s pány, kteří stopy dělali a s panem rozhodčím odjeli na  hodinu pryč. Byla jsem celá nervozní a všichni říkali, to bude dobrý, vy to umíte...... A je to tu pan rozhodčí řekl další a na řadě jsme byli my. Hlášení proběhlo v poklidu, pan rozhodčí dokonce řekl: ,, Pěkný hafík“. První jsme dělali přivolání, při kterém se Gina do něčeho začichala ale nakonec doslova přišla. Následovala chůze u nohy, která Gině dá se říct že šla, horší to bylo s aportem, pro který šla (neběžela) ale přinesla ho v pohodě . Sedni lehni u nohy se povedlo, stejně jako obě dvě odložení. A je tu konec části poslušnost, no jupí. Teď už jen speciální cviky. ¨

 Ve spec. cvicích se Gině vše povedlo. Balónu si nevšímala, na lidi neštěkala, vše jak má být.

 Po cvičení se posedělo, popovídalo, pan rozhodčí nám oznámil výsledky, a byla volná zábava ve formě bavení se o škole s Janou, Reňou a Luckou.

 Po 12 jsem zavolala taťkovi ať pro nás přijede a už jsem se těšila domů do tepla.

 Gina zvládla zkoušky celkem na 57 bodu( z 60) a na známku pracoval výborně.

 Počasí se naštěstí celkem vydařily, tedy až na občasné mrholení a bláto.

 

28.3.2009- Závody Memoriál Bruna Sochora

Už dva dny před závody jsem byla hrozně nervózní, a co potom ráno před startem.

 Vyjeli jsme brzy ráno kolem půl 7 směrem na Frenštát, kde jsme vyzvedli Janu, od které jsme jeli do Příbora, kde se celá akce konala. Po příchodu na cvičák jsem se hned ptala kde jsou kotce, nebo kde si Ginus můžu nechat. Ginu jsem uvázala k ostatním psům a šla se zapsat. Gina byla celkem v klidu, narozdíl ode mně. Tak a přijela velmi laskavá paní rozhodčí. První šli na řadu lidi ze ZVV1 po kterých jsme šli my, tedy kategorie ZZO. Já jsem měla číslo 24 tudíž jsem šla 4 na start. Paní rozhodčí mě hned za hlášení pochválila, že to umím líp než lidi, co závodí už 20 let. Bála jsem se, že Gina neudělá aport, který na ní udělala výborě, narozdíl od přivolání s kterým jsem si byla jistá a které udělala hrozně, Zbytek udělala tak normálně. Při dlouhodobém odložení jeli kolem nějací cyklisti, hrklo ve mně a byla jsem si jistá že Ginus vstane, ale ona se na ně jen podiívala a ležela dál. Paní rozhodčí mě zavolala a řekla ták poslouchám. Já jsem si v duchu řekla sakra co mám říct, tak jsem řekla to co na začátku a místo je připravena tak ukončila. Poté mi řekla kolik mám za co bodů, a taky mě pochválila že Gina je moc šikovná, na to že to je knírač. Že ona taky kdysi měla knírače, a ten že moc neposlouchal. Nakonec sme dostali od všech pochvalu, se slovy: ,,Na poprvé to vůbec nebylo špatné". Věřejně jsem byla pochválena, dostala jsem cenu nejmladšího účastníka a s Ginou jsme skončili na pro nás krásném 6. místě.                   

Celé závody se mi moc líbily a už se těším na další!!!

 

15.11.2008-Intenzivka ve Valašském Meziříčí

V sobotu ráno jsme vyjeli s Gorou, Villym a Kety na intenzivku agility do Valmezu. Prví začínali začátečníci, do ktrých se řadíme. Small, medium a konečně naše large. Gině se ze začátku moc běhat nechtělo ale nakonec se rozběhala a začlo jí to bavit. Nastalo 12hodin a my spolu s ostatními jsme si objednali pizzu (byla dobrá). Po obědě jsme šli do haly trénovat zóny na kladinu a áčko. To Ginu naštěstí baví. Paní trenérka mi vytkla, že se k ní moc hrbím, tak že si na to mám dávat pozor. Pak jsme se šli ještě s Gorou projít, psi se vyblbli a všichni unavení jsme kolem půl 5 jeli domů. Celá intenzivka se mi moc líbila!!!

 

 

30.8.2008-Vystoupení na den obce v Mořkově

Tak a máme za sebou druhé veřejné vystoupení tentokrát se konalo 30.8.08 při dni obce v  Mořkově.V rámci programu dne obce Mořkov vystupovali i pejsci z cvičáku.Jakmile jsem s Ginou přišla na hřiště tak jsem jí hned přivázala a šla pomoc s přípravou parkuru.Tak a je to všechno  nachystáno už jen čekáme na povel.No abych pravdu řekla  tak jsem z poslušnosti teda hlavně z odložení měla trému ale ještě větší trému jsem měla z agilit.Poslušnost  dopadla výborně Gigi poslouchala a při odložení taky zůstala tam kde měla.No a agility to byla Gina úplně zlatíčko měla jsem strach protože ve čtvrtek jí ten parkur vůbec nezajímal ale v sobotu byla jako vyměněná a skákala krásně.
              Všechno pro mně dopadlo dobře a jsem moc moc ráda že Gina byla tak poslušná!!

 

 

9.-10.8.2008-Víkendové soustředění ve Veřovicích

9.-10.8.2008 jsme byli s Gigi na víkendovém soustředění ve Veřovicích.I přesto že ráno pršelo tak jsem se rozhodla že pojedu.Na cvičák jsme přijeli kolem 8.hodiny ráno.Ráno jsme kvůli dešti necvičili,zato jsme hráli člověče.Předseda řekl že ten kdo prohraje půjde odpoledne cvičit jako první a pod jeho velením,no a kdo si myslíte že prohrál,on.No předposlední jsme byli my dvě já s kámoškou takže já jsem šla cvičit první ale aspoň jsem to měla rychle za sebou,no a Gině to celkem šlo takže to taková hrůza nebyla.Jakmile jsme pocvičili tak jsme udělali oběd špagety s špagetkou jo a sice sáčkovou ale dobrou polívku.Potom jsme zase hráli člověče.Konečně přestalo aspoň  trochu pršet takže jsme začali běhat agility.No běhali jsme jenom rovinky protože v tom blátě by asi nikdo  nezvládl otočky i rovinky nám dali zabrat abychom sebou nesekli.No nakonec jsme ještě skoušeli flyball který Ginu moc nebavil takže jí ani moc nešel.Večer jsme chtěli začít dělat večeři chleba s máslem a se salámem ale jakmile jsme vytáhli máslo a salám z ledničky tak jsme zjistili že je to zmražené tak jsme to dali a oheň pak jsme povečeřeli a potom....Od 12 do 1 v noci jsme hráli schovku v takovém lesíku který byl sice trochu osvětlený ale i tak tak byla trochu tma.Na snídani jsme měli koláčky a cukroví ze svatby.Poté jsme ještě pocvičili poslušnost i agility a pak začali chystat oběd.Po obědě jsme se zbalili a jeli domů.
                                          Celá akce se mi hrozně hodně líbila a doufám že                                                                           ji ještě někdy zopakujem.

 

 

5.7.2008-Veřejné vystoupení ve Veřovicích

5.7.2008 byl ve Veřovicích den obce na kterém vystupovali i pejsci z cvičáku a mezi nimi i já s Ginou. Cvičila se poslušnost,obrana i agility.Já s Ginou jsme cvičili poslušnost kterou jsme zvládli celkem dobře,ale také agility.No při agilitách mi Gina jednou utekla ale naštěstí jsem ji hned přivolala a pak už skákala zase pěkně.I ostatním to šlo dobře.Každý měl jít dvakrát ale pak se hodně rozpršelo takže my s Gigi  jsme to stihli jen jednou ale nám to nevadilo.Celá akce se konala na fotbalovém hřišti ve Veřovicích.

TOPlist